Pár faktů o vaší oblíbené spisovatelce

Ještě nedávno nevěděla, čemu by se chtěla věnovat. Většinu svých dní trávila online, četla si texty z Wattpadu. Dnes je známá po celém světě, vydělala si nepředstavitelné peníze, a její příběh prý přečetla už miliarda lidí. Přesto se prý její život nijak zvlášť nezměnil.

Anna Todd pochází z Daytonu ve státě Ohio. Město tak malé a tak ztracené, že se tam sotva dá vydržet. Chtěla odtamtud pryč. Brzy po škole se skutečně odstěhovala, i s manželem – vzala si kluka, s nímž předtím chodila asi rok. „Když se vdáš takhle brzy, je to šílené. Ale nám to fungovalo. Prostě jsme spolu museli dospět, naučit se stát na vlastních nohách a spolu všechno vyřešit.“

Zatímco manžel měl svou stálou práci v armádě, Anna zůstávala dál bez vyhlídek. Neměla nejmenší představu, co by chtěla dělat. Přesně si pamatuje ten pocit, když ve dvaceti pěti, krátce před začátkem její spisovatelské kariéry, odmítli její žádost o přijetí na místo v call centru. Bylo jí z toho úplně nanic. Ostatně co je lepší – sedět doma nezaměstnaná, nebo sedět v kanceláři a celé dny trávit nudnou monotónní prací na telefonu?

Zůstala doma a četla Wattpad. A brzy taky začala psát. Času měla dost, takže prý klidně psala i osm hodin denně. Úspěch nepřišel okamžitě, ale stejně to bylo docela rychlé. Ke konci první části své budoucí série už byla autorka pod přezdívkou Imaginator1D nesmírně populární.

A jelikož se víc a víc lidí ptalo, jestli se její příběh nedá sehnat v tištěné podobě, začala uvažovat o tom, že by si jej sama vydala. Mezitím se vycházející literární hvězdu snažil s lukrativní nabídkou zkontaktovat Wattpad, ale Anna Todd to celé považovala za vtip, takže jejich zprávy i volání nějaký čas jednoduše ignorovala.

Obecně jí to prostě přišlo celé jaksi – nepravděpodobné…

„Pamatuji si den, kdy jsem dosáhla milion přečtení. To bylo neskutečné. Jela jsem do San Antonia, zastavili jsme na čerpací stanici, tak jsem se podívala na mobil a viděla tam ten milion – to byl ten nejšílenější pocit na světě. Seděla jsem na té stanici snad tři čtvrtě hodiny, a prostě se to snažila nějak pochopit.“

Trochu jiný příběh než to klasické „odjakživa jsem milovala knihy“ a „odjakživa jsem se chtěla stát spisovatelkou“, co?

Přeskakuji všechny informace o spojitosti s kapelou One Direction. Protože mě vůbec nezajímá, a taky proto, že už to nejspíš dávno všechno víte.

Každopádně už se mluví o filmovém zpracování a Anna Todd říká, že Harry Styles by u ní jako herec v hlavní roli rozhodně neprošel. „Je to jen takový milý, bláznivý kluk. Nedovedu si ho představit, jak hází lampou.“

Přeložila jsem „silly“ jako bláznivý, ale znamená to tak trochu i hloupý, že. Jenom podotýkám. Sorry, Harry!

Co se týče představitelky Tessy, má Anna Todd docela jasnou představu – Indiana Evans by prý byla ideální.

Teď jaksi v myšlenkách opouštím fakta, už se mi v hlavě rojí převážně ironické poznámky. Čas ukončit článek? Určitě ano. Ostatně na ironii nemám právo, přečetla jsem tu knihu skoro na jeden zátah, a že druhý díl už číst nebudu, to jsem si taky neslíbila, takže komu se já můžu smát.

Anna Todd prý žije jako předtím. Původně si s manželem koupili větší dům, záhy však usoudili, že je pro jejich potřeby až zbytečně velký, takže se zase přestěhovali do menšího. To se mi moc líbí. Takové neamerické. Odmítnutím z call centra už se Anna jistě netrápí a oproti tehdejší situaci pociťuje výrazný rozdíl i v tom, jak vidí sebe sama. Tehdy nevěděla, kým je. Byla prostě manželkou. Dnes je sama sebou. Anna se našla.

(Snad se jednou najde i Tessa.)

(Snad se jednou najdeme všichni.)

Zdravím vás všechny. Zůstaňte s námi 😉

PS: Článek i s citacemi je slepený z jiných článků na internetu. Jako obrazovou přílohu jsem sem chtěla vložit nějaké vtipné obrázky s Harrym Stylesem, ale když jsem si do vyhledávání zadala “harry styles fun”, vyskočila jen spousta obrázků baletní obuvi (proč, Bože, proč?) a pak ledacos se zpěvákovou kšticí, všechno jen ne vtipné. Při dalších vyhledávacích kombinacích jsem se dozvěděla, že Harryho ani One Direction nelze parodovat, protože oni už jsou parodií sami na sebe. Tudíž přikládám pouze obrázek autorky.