Cath, proteinové tyčinky a Simon Snow

Psát ve svém pokoji, ve svojí posteli bylo příjemné. Ztratit se ve světě Mágů a bloudit po něm. Neslyšet uvnitř hlavy jiné hlasy než Simonův a Bazův. Ani svůj. Proto Cath psala fanfikce. Kvůli těmhle hodinám, kdy jejich svět nahradil ten skutečný. Kdy se mohla vézt na jejich vzájemných pocitech jako na vlně, řítit se z kopce.

Cath píše fanfikce a ne jen tak ledajaké fanfikce. Píše tu úplně nejznámější a nejčtenější fanfikci na magickou ságu o Simonu Snowi: Nedej se. Jako Magicath pracuje na Nedej se přes dva roky, ale už před tím psala společně se sestrou, dvojčetem Wren, jiné fanfikce, krátké povídky z toho samého a úžasného světa, protože ten obě milují. A nejsou sami, knihy o Simonu Snowi jsou jedny z nejpopulárnějších a nejčtenějších vůbec. Ne nadarmo se podobají Harrymu Potterovi a ne nadarmo byste měli po Fangirl sáhnout, pokud jste se ještě tak úplně nevzpamatovali z toho, že éra Harryho Pottera je tak nějak za námi.

Cath ale nepíše fanfikce jenom protože tolik miluje daný svět a jeho postavy. Psaní fanfikcí jí dává možnost ponořit se do toho magického světa a nevnímat ten skutečný, kterému se velice ráda vyhýbá. Za to její sestra Wren chce prožít všechno, co jí ten skutečný svět dokáže nabídnout. Proto neváhala tak jako Cath ohledně odchodu na vysokou školu, proto se rozhodla, že s Cath nechce na koleji bydlet, ale radši si najde novou spolubydlící, se kterou bude moct obrážet večírky a balit kluky. A tohle všechno dělá Cath obrovské problémy, tedy, ona se tak trochu zasekla už na tom prvním bodě: odchodu na vysokou školu. Nejraději by zůstala doma, starala se o tátu a psala fanfikce. Ale Wren ji přemluvila, aby šla na vysokou s ní… a pak se na ni vlastně vykašlala. Takže je Cath s cizí holkou na pokoji, s Reagan, která se k ní nechová úplně přátelsky, nezvládá sama chodit do jídelny, takže se živí ze své zásoby proteinových tyčinek, a o jediný předmět, na který opravdu chtěla chodit, si musela zažádat, protože je oficiálně určený až pro třeťáky.

Cath poodešla od pokladny, snažila se nepřekážet, svírala knížku oběma rukama. Na ilustraci na přední straně byl Simon s napřaženým Mečem Mágů pod hvězdnatým nebem.
„Dobrý?“ zeptal se jí někdo. „Hej… ty brečíš?“
Cath pohladila přebal, vystouplá zlatá písmenka.
Pak do ní někdo vrazil a přibouchl jí knížku k tělu. Dvě knížky. Cath vzhlédla a Wren ji vzápětí objala volnou paží kolem ramen.
„Brečí obě,“ zaslechla Cath Reagen. „Nemůžu se na to koukat.“

Jedná se o tvůrčí psaní s opravdovou spisovatelkou, která má na kontě už několik knih. Tvůrčí psaní je zdá se předmět přesně pro Cath. Našla si tam dokonce parťáka na psaní, Nicka, se kterým se jí píše skvěle, a jejich společné výtvory mají skvělé ohlasy jak v celé skupině tvůrčího psaní, tak i od samotné profesorky, která je jimi nadšená. Ale pro Cath je to nejdůležitější Nedej se. A to se blíží ke konci stejně, jako se blíží ke konci i série o Simonu Snowovi, protože zanedlouho vyjde po tolika letech poslední kniha. Škola; labilní otec, který se až moc podobá Cath; sestra, která s ní nemluví a jedná za jejími zády; obrovský tlak od fanoušků Magicath na závěr Nedej se; a Nick, který si s její povídkou dělá, co chce… je toho na Cath najednou nějak moc. Ta chtěla prostě jenom trávit svůj čas se Simonem a Bazem v jejich světě, ale ona se jí nějak ta realita připletla do života.

Určitě znáte strach z nových míst, nemusíte se ani bát tolik jako Cath, ale stačí jenom drobný pocit pochybností. A teď si ten pocit představte milionkrát silnější, takový, že byste se nejradši někam zahrabali a už nikdy nevylezli. Tak přesně tak se cítí Cath pokaždé, když má vykročit ze svého pokoje na koleji. Cath je ale výborná postava a hlavní hrdinka. A není to, protože byste ji měli celou dobu litovat, výbornou postavou jí dělá její chytrost, její vtip a to, jak je úžasně společensky nemožná. To jsou přesně ty vlastnosti, se kterými se ohromná spousta lidí čtoucí tuto knihu určitě dokáže ztotožnit (obzvlášť pokud mají tito lidé raději knihy než ostatní lidi).

„Co máme v plánu?“ zeptala se.
Zazubil se. „Já mám v plánu dělat všechno tak, abys se mnou chtěla zítra zase něco podniknout. Co máš v plánu ty?!“
„Budu se snažit neztrapnit.“
Zase se zazubil. „Takže máme jasno.“
Usmála se na něj. Přibližně jeho směrem.

Za úžasnost Fangirl nemůže ale pouze samotný příběh, ale i prostředí koleje a vysoké školy a skvělé postavy. Nevěřím, že by se našel někdo, komu by se nelíbila hlavní hrdinka. To je rozhodně nemožné! Ne že bych chtěla zapudit všechny svoje kamarády (to se nebojte, mě se jen tak nezbavíte!), ale pro jediný den strávený s Cath bych byla ochotná udělat hodně. A asi by se našel z Fangirlještě někdo, s kým by mi úplně nevadilo strávit nějaký ten čas… 🙂

Fangirl není ale jenom kniha plná fanfikcí, je to také romantická kniha. Ano, není žádný důvod to zamlčovat. Romantická linka je ale tak skvěle a věrohodně napsaná, bez jakýchkoli hloupostí a naprostých směšností, že je to opravdu ono. Onen jedinečný příběh, který budete doslova hltat a nad kterým se budete jednoznačně rozplývat. Ne nadarmo je za tuto knihu Rainbow Rowellová opěvována. Není v ní totiž opravdu jediná věc, která by se jí dala vytknout. Fangirl je kniha úžasně věrohodná a nepředvídatelná, vtipná a čtivá a tak úžasně romantická, že nemůžu uvěřit, že ji nečtu pořád dokola a dokola a dokola…

Pokud jste si už při čtení Eleanor a Park zvykli a oblíbili styl Rainbowové, určitě pro vás Fangirl nebude žádným zklamáním. Nabízí nejen povedený a ohromně chytlavý a zábavný příběh, ale také postavy, které si vás velice jednoduše dokáží získat. A hlavně se také jedná o knihu s tak obrovským kulturním odkazem, takže by ji rozhodně neměl vynechat žádný správný knihomol a milovník ya literatury.