Čtenářská recenze: Jen jeden den

Tento titul mne velice překvapil. Už jenom podle obálky jsem knihu odsuzovala, že to bude zase nějaký dívčí román o ničem. On to i dívčí román byl, ale se skvělým dějem. S touto knihou jsem strávila skvělý čas, když jsme jeli za vánočními nákupy do Rakouska. Děkuji nakladatelství YOLI za nezávaznou, ale poučnou knihu Jen jeden den.

Nevím, jestli jsou to slova Gayle Formanové, ale zaujala mne. Když jsem se rozhodla, že si knihu přečtu, hned mne zaujal takový citát na obalu knihy.

V jeden den se narodíme.
V jeden den umřeme.
Za jeden den se můžeme změnit.
A zamilovat.
Během jediného dne se může stát cokoli.

Mne nezbývá nic jiného, než s těmito slovy souhlasit.

Kdybyste byli Allyson, měli byste takovou odvahu, jakou projevila ona? Všichni si teď jistě říkáte, že na jejím místě byste to udělali už dávno, ale když dojde na činy, tak najednou dostaneme strach. Je to tak, že ano?

Už u předchozí recenzované knihy jsem mluvila o obohacení z knihy. Toto je další takový příklad. Kniha sice není smutná, ale poučná rozhodně. Poukazuje i na to, že je nesmysl promeškat prý snad nejlepší část života. Je naivní žít vysněný život svých rodičů a přitom zastiňovat ten svůj životní příběh. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom osud uchopili do svých rukou. Je všechno jenom pouhá náhoda?

Kniha je rozdělena na dvě části. První část – Jen jeden den a druhá část – Jen jeden rok. V první části Allyson popisuje den kdy se seznámila s Willemem a ten krásný osudný den. V Jen jednom roce se příběh přesouvá do Ameriky, kde Ally studuje, později se Willema pokouší najít.
Nejvíce, co mě na knize naštvalo byl konec, ale rozhořčená jsem nebyla dlouho, protože mě ujistilo pokračování této knihy Jen jeden rok, kterou se chystám brzy číst. I když se mne tato kniha netýkala tolik, jak nějakou vysokoškolačku, tak se mi líbila. Chápala jsem ji.
Tato kniha je ideální k odreagování nebo relaxu. Jen jednomu dni určitě nechybí poutavý příběh, či nesympatičtí hrdinové. Já jsem měla nutkání se s Allyson ztotožňovat a srovnávat se s ní. Sice jsme každá jiná, ale od toho hlavní hrdinové jsou.  

Pomalu si začínám zvykat na styl psaní Gayle Formanové. Křivdila jsem jí, když jsem měla mylné očekávání. Myslíte, že se někdy natočí film?

Četli jste už Jen jeden den?

Autorka recenze: http://my-ideallife.blogspot.cz/