Naše milá Copatá máma

V YOLI vycházely doposud pouze překladové knihy, máme dokonce napsané i na našich webovkách, že právě jim se primárně věnujeme. Ale od 20. září to nebude tak úplně pravda! Vydáme totiž naši úplně první, původní českou knihu. A máte se na co těšit! Vyjde Copatá mámy Báry Bečvářové a je to rozhodně milý a vtipný příběh.

Lucka má těsně před maturitou a právě před tou maturitou zjistí, že je těhotná. A rozhodne se, že si dítě nechá. A my s ní procházíme celým těhotenstvím, přes všechny ty krásné a momenty hodné k zapamatování… ale i přes všechny ty ne úplně hezké chvíle, které Lucku akorát trápí.

Vůbec vám nebude dělat problém se do Copaté mámy začíst a to je její velké výhoda. Je to taková milá jednohubka, která si vás jednoduchým a čtivým stylem dokáže velice rychle získat. A oplývá skvělou atmosférou. Takže se vám nebude chtít přestat číst a budete se akorát dobře bavit.

„Slyšíte? To je srdíčko. Všechno je v nejlepším pořádku.“

Ano, příběh není úplně komplikovaný, ale nebudete mít problém se s ním sblížit a nemusíte být zrovna těhotní a před maturitou, aby se tak stalo. Většinou taková označení úplně nemusím, protože to až moc zní jako slogan z reklamy, ale tohle skutečně je prostě takový obyčejný příběh ze života. A má značný potenciál, aby si získal čtenáře.

Velkým plusem je pak milá hlavní hrdinka, která je milá tím správným způsobem. Spousta takových těch milých hrdinek stojí za starou belu, protože jsou sice milé, ale taky naprosto nesnesitelné a ne úplně chytré. Lucka byla tak akorát. Milá, vtipná a příjemná, sice měla i slabší chvilky, ale ty jsou pro čtenáře právě ty zajímavé. Ne vždycky je to v životě jenom růžové a je potřeba se takovým chvílím postavit čelem.

„A jak nakonec dopadl váš včerejší zápas? Vyhráli jste?“ zeptala jsem se.
„Hele, ani se neptej, ty vole. Totální fiasko to bylo. Prohráli jsme šest jedna. Trenér byl dokonale nasranej. Po zápase vlítnul do kabiny, sebral naše hokejky, nacpal je do hajzlu a nakonec je pochcal. Fakt magor, ty vole.“
Babička si nervózně poposedla a káravě se zamračila. Tomův otec obrátil oči v sloup. Děda nevěděl, která bije, neboť utkání v telce právě vrcholilo. A snad jen Tomášovi zacukaly koutky. Ovšem paní domu nápor vulgarismů nevydržela.
„To už by snad stačilo, Lukáši.“
O to víc se mi chtělo smát.
„Ale mami, přeci nemůžu říct, že nám trenér ty hokejky počůral, to by přece vůbec nevyznělo!“

Copatá máma není strhující trhák, který by z vás vyždímal kbelíky slz, ať už od pláče či smíchu. Jedná se ale o správně milou, čtivou a velice zábavnou knihu, jejíž přečtení určitě nebude litovat a brzy se ke knize rádi vrátíte.