Od Hardina bych polibek nechtěla…

Hned na začátku bych měla varovat čtenáře, kterým se After upřímně aspoň trochu líbilo a kteří ho berou vážně, protože tenhle článek rozhodně nebude úplně milý a nechci vám knihu zkazit. Každému se líbí něco jiného a každý bere vážně něco jiného a to já rozhodně respektuju… takže čtěte dál na vlastní nebezpečí. 🙂

Jsem si jistá jedině tím, že můj život a moje srdce už nikdy nebudou stejné. Potom, co do nich narazil Hardin, už ne.

Nebudu tvrdit, že nemám ráda One Direction, protože to není pravda. Jsou mi totiž jedno, nevyhledávám je, neposlouchám. Jen registruju mediální šum, který se kolem nich šíří… a občas si z nich dělám legraci, to je fakt. Ale nic proti nim vlastně nemám. Když jsem ale zjistila, že vyjde After a že je to fanfiction právě na tuhle kapelu, byla jsem hodně překvapená. Chápu fanfiction na film nebo knihy, ale jak člověk napíše fanfiction na kapelu? Ale víte co, ono to bylo při čtení vlastně jedno. Ano, mužské postavy jsou kluky z kapely evidentně inspirované, ale to mně, která ani neví, jak se jmenují, bylo nakonec úplně jedno.

O čem tedy kniha je? O Tesse, hodné a milé holce, která v životě nepozřela ani doušek alkoholu a obléká se trochu (ok, hodně) jako stará mladá a která začíná na vysoké škole studovat anglickou literaturu. Tam se seznámí s Hardinem (tak tady i já tu podobnost jmen chápu, jen nechápu, že je Hardin vůbec jméno), nepříjemným a zlým spolužákem. Tessa a Hardin nemají vůbec nic společného, nesnáší se a nedokážou spolu vyjít, a přesto to k němu Tessu ohromně táhne a nedokáže se zastavit. A tak se nakonec stane, že k sobě tu cestičku najdou. Nebude to jednoduché, bude to plné hádek, plné nadávek a ošklivých věci… a plné sexu, ale zvládnou to. Nicméně ne na dlouho…

Takhle to zní asi jako mnoho dalších romantických knih, na čemž není vlastně nic špatně. Hodně špatného je toho ale na celémAfter.

Tak zaprvé, After má přes pět set stránek. A děje se v něm pořád to samé dokolečka: Tessa touží po Hardinovi, on je na ni hnusný. Ona si říká, jak je blbá, on se k ní začne chovat hezky. Užijí si spolu. Tessa touží po Hardinovi, on je na ni hnusný. Ona si říká, jak je blbá, on se k ní začne chovat hezky. Užijí si spolu. Tessa touží po Hardinovi… a takhle pořád dokola v průběhu pěti set stran. Jasně, objeví se drobné epizodky stranou, aby to jako nebylo jenom o tohle, plus na konci vznikne jakože omg plot twist, který je ale tak nechutný, že jsem zhnusená ještě teď. Jinak v After nic dalšího nenajdete.

Teda, najdete toho v knize hodně. Tohle pořád dokola by přece jenom nevydalo na tolik stran, velkou část potom zabírá to jejich užívání si. Pokud se jedná o nějakou romantickou knihu s peprnějšími erotickými scénami, rozhodně bych ji neoznačila za porno. Ani vyloženě erotickou knihu bych takhle nenazvala. After tohle označení ale přiřknu. A nemyslím to jako milé označení.

Páni. Mám práci a smlouvu na byt a muže, se kterým v něm budu žít, a to všechno v prvním ročníku na vysoké. Není to šílené?
(Radši ani nechtěj odpověď, Tesso…)

Milí nejsou ani hlavní hrdinové. Budu asi fakt hnusná, ale Tessa je vážně husa. A o Hardinovi bych se asi dokázala vyjádřit ještě hůře. Není to žádný „pravý“ bad boy, je prostě jenom strašně bad bad bad ze všech možných úhlů pohledů. A jejich vztah, pokud to něco mezi nimi vůbec můžu nazvat vztahem, je něco strašně nepříjemného a nenormálního.

Jedno se After musí ale nechat. Je to čtivé. Ať si myslím o knize cokoliv, stejně jsem ji přečetla a překvapivě docela rychle. Sice jsem hodně odkládala, protože jsem si říkala, že je to tak hloupé, že to nemůžu vůbec číst… ale stejně jsem se k tomu vždycky vrátila. Jasně, nakonec jsem se vlastně i trochu bavila, sice jinak než by asi autorka chtěla, ale bavila. A moooožná si někdy přečtu i pokračování. Ono se u toho strašně dobře vypíná a to člověk někdy skutečně potřebuje. (Jo a stejně jako kamarádka jsem celou dobu čekala, až kluci konečně založí kapelu!)