Rande se Šimonem Spierem

Já vím, já vím… Tak dlouho jsme knihu Simon versus Homo Sapiens označovali jejím anglickým názvem, že se nám vryl pod kůži, takže když redaktorka Jana přišla s tím, že kniha se nakonec bude česky jmenovat Probuzení Šimona Spiera, tvářil jsem se asi nějak takhle:

Jenže když knihu přečtete, pochopíte, že Simon by úplně zabil jeden rozhovor, který díky Šimonovi může fungovat i v češtině. Nechceme spoilerovat, ale může za to Bible. V podstatě na tom ale ani tolik nezáleží, pojďme si trochu představit příběh.

Šestnáctiletý Šimon Spier je stydlivý romantik, který miluje sušenky Oreo a čas strávený se svými nejlepšími přáteli Nickem a Leou. Už nějaký čas ví, že je gay, ale nikomu to ještě neřekl. Tedy – nikomu kromě záhadného chlapce jménem Blue, se kterým si vyměňují zamilované e-maily.

„Nemám rád konce. Mám rád věci, které nikdy nekončí.“

Kdo je Blue? Šimon ví, že to je někdo z jeho školy, ale kdo? Pěkných kluků je kolem tolik! Krasavci z dramaťáku, vysportovaní fotbalisti, hezounci, které jen tak míjí na chodbě… Nedokáže myslet na nic jiného než na to, kdo by se pod přezdívkou Blue mohl skrývat. Tohle je mimochodem super motiv, který skoro připomíná detektivku – jenom namísto vraha celou dobu tipujeme, kdo by mohl být záhadný Blue (a musí to vůbec být kluk?).

Šimon si s Bluem píše o všem. Dokonce cítí, že se do něj zamiloval – pokud je tedy možné zamilovat se do osoby, kterou jste nikdy neviděli a kterou znáte jenom z dopisů.

Jenže pak se k jejich e-mailům dostane spolužák Martin a začne Šimona vydírat. Pokud mu s krásnou spolužačkou Abby nedomluví rande, celá škola se dozví o Šimonově sexuální orientaci.

Loni jsme v YOLI vydali hned několik úžasných knih s gay či lesbickou tematikou (Odpusť mi, Megan, Will Grayson, Will Grayson…) a máme ohromnou radost, že můžeme českým čtenářům představit taky knihu Probuzení Šimona Spiera. Každý autor se totiž s důležitou tematikou vyrovnává trochu jinak, po svém. Becky Albertalli v Probuzení Šimona Spiera ukazuje realitu střední školy – šikanu, strach ze spolužáků, často nezúčastněné učitele, nevyzpytatelné rodiče. Jako kdyby na střední škole člověk byl na všechno sám! Naštěstí jsou s těmi negativními věcmi spojené i ty krásné – nová přátelství, první lásky a samostatné krůčky do světa dospělosti, které často končí poblitým autem nebo domácím vězením, ale stojí za to.

Škoda, že Šimon Spier existuje pouze na stránkách knihy. Tohohle milého kluka byste prostě chtěli pozvat na rande – ať už jste na holky, či na kluky. Mluvím za celou redakci YOLI když napíšu, že doufáme, že se vám kniha bude líbit jako nám!

P. S. Varování – při čtení dostanete zaručeně chuť na sušenky Oreo, tak se jaksepatří vybavte!