SBOHEM, LOVCI STÍNŮ!

Tak je to tady. Vyšla Mechanická princezna, závěr trilogie Pekelné stroje a zřejmě poslední kniha Cassandry Clareové ze světa lovců stínů, kterou YOLI vydá.

Jak jsme už psali, práva na vydávání knih Cassandry Clareové získalo jiné nakladatelství, takže kromě série Magisterium už vám bohužel nejspíš nic dalšího nepřineseme. Osobně mě to moc mrzí, protože knihy ze světa lovců stínů řadím mezi nejčtivější a nejzábavnější fantasy posledních let. Ale na Goodreads jsem četl ohlasy na Dark Artifices a spousta lidí tam psala, že na Nástroje smrti a Pekelné stroje to nemá – tak jsem rád, že aspoň tyto knihy jsme mohli vydat a přinést českým čtenářům.

Mechanická princezna nás opět přivádí do londýnského institutu. Píše se rok 1878 a mlhy viktoriánského Londýna skrývají ďábelské spiknutí šíleného Mortmaina, který proti lovcům stínů připravil skutečný triumf. Nebudu prozrazovat co, ale hlavní roli v tom samozřejmě hraje Tessa. Sladká naivní Tessa, která už v Mechanickém andělovi i Mechanickém princi dokázala, že mezi lovce stínů patří – ale stále nezná svůj původ. Navíc její srdce bije pro vášnivého, ironického a drzého Willa stejně jako pro krásného, smutného a umírajícího Jema a ona pořád váhá, kterého z nerozlučných parabatai si vybrat.

VŠECHNY TYHLE DĚJOVÉ LINIE SE VYŘEŠÍ. A to takovým způsobem, že jsem při čtení jenom zůstal nechápavě zírat, protože mi přišlo, že rozuzlení se přímo nabízelo, měl jsem ho před očima celou dobu – stejně jako všichni ostatní čtenáři – ale vůbec mě nenapadlo.

Skutečně skvělé. A úplný závěr mě potom fakt rozesmutnil. Když jsem si uvědomil, že to je nejspíš naposledy, kdy se setkávám s těmi nezapomenutelnými postavami, kdy s nimi prožívám dobrodružství i lásku, skoro mi to vhrklo slzy do očí.

Krásně napsaný příběh, smekám klobouk, Cassandro Clareová!