Vítejte zpátky ve světě lovců stínů!

Magické mlhy viktoriánského Londýna jsou zpět – a kdopak z nich vystupuje? No ano! Je to krásná Tessa Grayová (příbuznost s Dorianem dosud nebyla prokázána) a pohlední mladíci Will a Jem. Pokud jste stejně jako my v YOLI nadšenými fanoušky světa lovců stínů, Mechanického prince si okamžitě zamilujete.

Už od prvních stránek přináší to, proč knihy Cassandry Clareové slaví ve světě takový úspěch: přátelství, lásku a skvěle vykreslenou atmosféru. Mechanický princ začíná na nejromantičtějším místě, o jakém rozervaní básníci 19. století můžou psát – na hřbitově.

Ačkoliv má kniha samozřejmě zápletku týkající se mechanických potvor ďábelského Mortmaina, výraznější je dilema hlavní hrdinky Tessy. Čarodějka (nebo co je vlastně zač, pořád si nejsou zcela jistí) stále váhá, zda si má vybrat divokého, leč arogantního Willa Herondalea, nebo se má zaslíbit spíše citlivému a klidnému Jemovi Carstairsovi.

Lze si vůbec vybrat správně? Oba mladí muži, ačkoliv jsou nejlepší přátelé, jsou tak rozdílní, že to snad víc nejde. Will je černovlasý, plný energie a pro jízlivé poznámky nejde daleko. Jem vinou drogy, která ho pomalu zabíjí, ztratil pigment, takže jeho vlasy mají barvu stříbra a jeho bledá kůže způsobuje, že vypadá jako duch. Navíc je jemný a křehký, člověk se ho pomalu bojí dotknout. Tohle je téma jako vystřižené z knihy období romantismu… Cassandra Clareová si dobovou literaturu evidentně nastudovala.

Ovšem já puntičkář budu mít jednu nenechavou poznámku: pověstná viktoriánská prudérnost v Mechanickém princi nepanuje. Jiskří to totiž mezi všemi. Atmosféra ticha před bouří působí, že nevíte, kdo se s kým na další stránce začne líbat (odpověď: téměř všichni se všemi). Nepovažuju to ale za nedostatek – koho by to bavilo číst, kdyby mezi postavami panoval klášterní odstup? Mechanický princ je kniha pro mládež, ne studie viktoriánské společnosti…

Zhruba v polovině knihy přišlo jedno odhalení, které jsem naprosto nečekal. A v závěrečné třetině další. Autorka všechny zvraty a překvapení šikovně dávkuje, takže knihu je nemožné odložit. Ach, jak bych si přál, aby kniha byla delší. Nebo abych se rovnou mohl pustit do třetího dílu! Ten vyjde letos na podzim a já se už nemůžu dočkat.

Na knihách Cassandry Clareové by mělo být varování: POZOR, ČTENÍ TĚCHTO KNIH ZPŮSOBUJE VÁŽNOU ZÁVISLOST!

Už jste četli? Napište nám do komentářů, jak se vám série Pekelné stroje líbí!