Série LABYRINT ukončena!

James Dashner nás svým LABYRINTEM dostal. Doslova. Takovou knižní jízdu jsme už dlouho nezažili. Tři hlavní díly mu ale k odhalení všech tajemství a minulosti ZLOSINu nestačily, takže sérii obohatil o další dvě knihy, dva prequely, které objasňovaly a doodhalovaly. Kód horečky je tím druhým a skutečně již závěrečným dílem Labyrintu. Jak dobře uzavírá sérii?

Hlavním hrdinou se znovu stává Thomas. Jeho očima se díváme na příběh. Nicméně se objevují všichni staří známí… teda, staří, jsou to staří známí, když se s nimi vlastně seznámíme až v následujících událostech? Uvažování o příběhu s prequely je vážně náročné. Časově se Kód horečky odehrává těsně před událostmi oficiálního prvního dílu, takže se dozvídáme všechno, co vedlo k vytvoření Labyrintu, co se dělo ve ZLOSINu a jak to bylo se všemi známými postavami. Proto jedno důležité upozornění. Přestože se jedná o prequely, rozhodně Rozkaz zabít a ani Kód horečky nečtěte jako první, tak zkrátka myšleny nejsou a bez předchozích znalostí Dashnerova knižního universa nedávají smysl. A hlavně byste si zbytečně odhalily skutečnosti, které prostě při čtení Labyrintu jako takového vědět ještě nemáte a zbytečně byste se připravili o mnohá překvapení. Zajímavé by ale bylo si Labyrint teď přečíst znova a soustředit se na úplně jiné věci, které by po přečtení Kódu horečky dávaly větší a možná dokonce trochu jiný význam.

Samostatně si Kód horečky vede o trochu lépe než Rozkaz zabít. Rozkaz zabít nebyl zas tolik propleten informacemi o ZLOSINu jako takovém a jasně, ukazoval, jak to skutečně všechno začalo, ale přesto byl ohledně ZLOSINu trochu někde jinde. Kód horečky přesně tohle doplňuje. A velice, velice dobře. Nikomu a ničemu nemůžete věřit a na všechno je potřeba dávat obrovský pozor. Jde totiž do tuhého. Což je přesně ta sféra, která Dashnerovi jde zatraceně dobře. Takže se vlastně jako vždycky připravte na několik značně drsných scén a na několik slušných šoků.

Kód horečky skutečně uzavírá Labyrint a dělá to velice dobře, neboť uspokojuje všechny naše zvídavé otázky a zároveň nás po celou dobu čtení slušně udržuje v napětí. Takže ano, Kód horečky si vede dobře a je to úctyhodný závěr celé série.

(A musím se vám přiznat, při dočítání posledních stránek mi dost slušně běhal mráz po zádech… a to vím, co přesně bude následovat a jak to skončí. A přesto se autorovi povedlo nastolit takhle mrazivou atmosféru!)