Špetka štěstí

V knize Se špetkou skořice se setkáváme s hlavní hrdinkou jménem Emoni, která je dospívající maminkou. Emoni ráda vaří a experimentuje s jídlem a každou chvíli vytváří své vlastní vylepšené recepty.

Příběh se odehrává v  posledním ročníku střední školy, kdy její škola otevře kurz kulinářského umění, na který se ale bojí přihlásit, protože na konci kurzu se jede na výlet do Španělska, který si nemůže dovolit.

Emoni žije se svojí babičkou Buelou a svou dcerou Emmou, a přestože se otec Emmy Tyrone v jejím životě vyskytuje, nepomáhá jí s výdaji na jeho vlastní dceru, a proto hlavní hrdinka pracuje na částečný úvazek v Burger Jointu a rozhodně nemá čas myslet na randění – dokud tedy do školy nepřijde nový chlapec jménem Malachi Johnson…

Když se mi do rukou dostal výtisk knihy Se špetkou skořice, čekala jsem, že to bude pouze letní oddechovka, vůbec by mě nenapadlo, že se autorka bude zabývat i závažnějšími tématy, jako je třeba mateřství v mladém věku a s tím i spousta problémů, které to obnáší. Hlavní hrdinka je nucena vyspět velice rychle, aby mohla převzít odpovědnost za svou malou holčičku, a poskytnout jí ty nejlepší příležitosti.

Autorka skvěle popisuje Emoninu cestu za jejími cíli, kdy si konečně uvědomí, co znamená sen a co by měla udělat, aby se probojovala přes všechny překážky, které jí život postaví do cesty.

Emoni mi byla velice sympatická už po prvních stránkách knihy – pokaždé, když se jí nedařilo, nebo se na ni lidé dívali skrz prsty, se hrdě nesla jako páv a nenechala se ovlivnit názory ostatních. Emoni je hodný člověk, který má srdce na pravém místě a nabídne pomoc každému, kdo o ni požádá. Na druhou stranu o sobě často pochybuje a nevěří v sebe sama, i když všichni ostatní věří v ní. Naopak Tyrone, otec Emmy byl přesným opakem Emoni – byl nezodpovědný, lehkomyslný, přehnaně žárlivý, sobecký, myslel pouze na sebe a přišlo mi, že občas jednal tak, jak se mu to hodilo a na nikoho se vůbec neohlížel.

V knize mě moc bavilo sledovat romantickou linku, která pro mě ze začátku byla příjemné překvapení a já jsem si ji moc a moc užila. Malachi mě okouzlil hned po pár stránkách a bavilo mě sledovat rodící se krásný vztah mezi ním a Emoni.

Na knize se mi moc líbí krátké kapitoly, které nemají více než pět stran, příběh rychle ubíhá a čtenář se do něj velmi snadno ponoří. Co mi na knížce ale trochu vadilo, bylo to, že hlavní hrdinka svou malou dceru neoslovovala jejím křestním jménem ,,Emma“, ale mluvila o ní stále jako o ,,Holčičce.“ Zdálo se mi to takové neosobní…

Knížku jsem si ale celkově moc a moc užila a líbila se mi. Obsahuje i pár fajn receptů, které určitě vyzkouším!

Veronika Frantová (veronica_between_books)