Šetřete naše lesy, říká dneska kdekdo. John Green svým psaním našim lesům rozhodně neprospívá. Všechny jeho knihy jsou tak úspěšné, že se dočkaly hned několika vydání, a ještě ke všemu je půlka z nich tak dojemná, že člověk při jejich čtení spotřebuje málem krabici papírových kapesníčků. A když si stromy konečně oddechnou, přijde do kin…

Někdo mi na otázku, zda se chystá na předpremiéru Papírových měst, odpověděl, že fakt ne, romanťárny a takové to greenovské dojení slz ho moc nebere. Ha! Slzy? Leda od smíchu! Dávno jsem se tak nebavila. Tahle věta se mezi ortodoxními knihomoly asi ani nesmí nahlas vyslovit, nicméně opravdu mám ten dojem a opravdu si to…

Dashner podruhé

 •

Protože Labyrint byl skvělý, škemrala jsem průběžně v redakci o druhý díl a taky ho se značným předstihem dostala. Během pár dní jsem se dostala asi do poloviny – a pak se ke knize čtyři měsíce nevrátila. Ne že by mě nudila, ale taky mě nijak nedržela přišpendlenou na židli. První díl mě uhranul hlavně…

Jela jsem domů, měla jsem před sebou několik hodin ve vlaku, zapnula jsem čtečku a chystala se přečíst si Ztracenou naději. To bych si ji tam ale nejdřív musela nahrát, že, hlava děravá. Prohlédla jsem knihovnu, co jiného mám na výběr, a našla Život jedna báseň. Tak jo, proč ne. Vychází až v listopadu, takže…

Jsem zvyklá na to, že jsem v moři milovníků čokolády tak trochu za outsidera: vždycky jsem totiž dávala přednost spíš gumovým medvídkům, palačinkám a zmrzlině. Obzvlášť pro zmrzlinu mám poslední dobou velkou slabost. Mimo to mám čím dál větší slabost i pro knihy od Rainbow Rowellové. Její knihy jsou pro mě taková zmrzlina. Hodně knížek…

E + P = VPL

 •

Dnes se celý den křením. Lepší výraz bych pro to nenašla. A aby to bylo míň blbé, čas od času se odvrátím od monitoru a od kolegyň a křením se ven z okna. Taky to není ideální řešení, jelikož za oknem pochodují dělníci, co nám opravují střechu, a moje křenění oplácejí střídavě divnými pohledy a…

Na konci příběhu hrdinka po dlouhém hledání konečně stojí v Amsterdamu přede dveřmi, za nimiž doufá najít toho, kdo jí zlomil srdce a převrátil celý svět naruby (a taky, jak si možná pamatujete, ukradl hodinky). Klepe a dveře se otevírají. Jo, je tam. Willem. Každopádně tím to končí. První slova? Polibek? Nebo že by si…

Říkám JO!

 •

Knihy jsou světem snílků. Můžete prožít stovky různých osudů, dobrodružství, lásek, a nevytáhnete paty z domu, nic neriskujete, nic neztratíte. A asi vlastně vždycky něco získáte. Čtenářský zážitek, ano, ale určitě se také naučíte něco o lidech. Tomu věřím. Že čtení může třeba prohloubit schopnost empatie. Jenže skutečný život to není. Tam už by bylo…

Přemýšlela jsem, jestli má smysl o této knize psát, když vyjde až v červnu, ještě ani nemá obálku a není v předprodeji. Na druhou stranu, proč ne? Alespoň víte, na co se můžete těšit. A jedna blogerka mi psala, že ji zrovna začíná číst (anglicky), takže pro někoho to už zjevně stejně nebude překvapení… Chceme…